Nadia.

Když jsem scházela ze schodů, dům naplňovala lákavá vůně těstovin. Host, kterého jsme přivedli, seděl na pohovce v obývacím pokoji s rukou položenou na břiše. Měl zavřené oči a seděl bez hnutí, až jsem se musela v duchu ptát, jestli neupadl do bezvědomí. Lékařská pomoc by se mu opravdu hodila, kdyby na ni nereagoval tak popudlivě.

Martha ke mně zamířila se zástěrou uvázanou kolem pasu a obr