Kapitola 27: Pronásledován jejím duchem

TRISTAN

Nechtěl jsem si to přiznat, ale teď, když jsem byl sám a nemusel před nikým hrát divadlo, jsem to konečně mohl vyslovit.

Pokoj působil bez ní příliš velký, příliš prázdný, a ačkoli tu nebyla, neznamenalo to, že by její přítomnost nebyla silně cítit. Každý kout v místnosti ji připomínal – kniha na jejím nočním stolku.

Zarámovaná fotografie nás tří z L