Kapitola 42: Dvě překvapení

Pohled Sienny

Poprvé po delší době, než jsem si dokázala vybavit, s vědomím, že Natalie je někdo, na koho se mohu spolehnout za všech okolností, jsem se usmála – a ten úsměv byl naprosto upřímný.

„Platí,“ odpověděla jsem. „Dobře. Platí.“

Od té chvíle za mnou Natalie chodila pravidelně. Někdy každý den, když měla čas, protože jsem věděla, že má také svůj vlastní život. P