„Takže v podstatě, pokud přežiju samotnou léčbu, mám možná čtyřicetiprocentní šanci, že získám skutečný čas navíc.“

„Zhruba ano.“

Další ticho. A pak:

„Chci to zkusit.“

Při těch slovech se mi sevřela hruď; ucítil jsem úlevu a naději, a vzápětí pocit viny za to, že cítím obojí, a tak jsem se ji pokusil varovat: „Sienno...“

„Ještě nejsem připravená zemřít, Donovane. Vím, že si myslíš, že to dělám z p