„Tristan je…“ Zarazil se, pohlédl na mě a rozhodl se neurážet otce mého syna přímo přede mnou.

„Tristan má obrovské štěstí, že je v Chicagu a já tady, protože jestli ho někdy potkám osobně, neručím za sebe.“

„Nedělej to,“ řekla jsem tiše. „Neplýtvej energií na vztek vůči němu. Nestojí za to.“

„Ublížil ti. Odepsal tě, zatímco jsi umírala. Ten za ten vztek zatraceně stojí.“

„Možná. Ale já nechci trá