Kapitola 93: Vy dva jste si hrozně podobní

Pohled Sienny

„Ale jste.“ Položila polévku na noční stolek, přisunula si židli a posadila se. Bylo to gesto zabydlování se na celý večer, znamení, že tu bude, dokud si nebude jistá, že jsem se najedla, odpočinula si a byla obklopena dostatečnou péčí někoho, kdo dohlíží na to, abych se řádně zotavovala.

„A teď. Pověz mi, o čem jste se s bratrem bavili, kdy