Natalia

Romanova žena ani v nejmenším neodpovídá mým představám. Je tichá, ale ne plachá, a vznáší se kolem ní aura váhavosti, kterou se přede mnou pokouší skrýt – ovšem marně.

Zatím si nejsem jistá, co si o ní mám myslet. Působí nevinně, v mnoha věcech téměř nejistě, ale já jsem dost rozumná na to, abych ji podceňovala.

Při chůzi se ohlédne přes rameno a zachytí můj pohled. Vypadá, jako by