Roman

„Tati!“

Mila mi vletí do otevřené náruče vteřinu poté, co mě spatří stát v soukromém terminálu. Její nožky kmitají tak rychle, že se na vteřinu bojím, aby nezakopla.

„Pomedlenneye, moya malen'kaya koroleva,“ (Pomaleji, moje malá královno,) řeknu, zvednu ji do vzduchu a vlepím jí polibek do temene hlavy, jakmile se ke mně dostane.

Zavýská a chichotá se, zatímco se snaží vymanit z mého sevření