Roman

„O té včerejší noci,“ začne Lyra hlasem tichým, nejistým.

Včera v noci jsem po tom, co jsem ji uložil do postele, v domě nezůstal – především proto, že jsem si nebyl jistý, jestli se dokážu ovládnout, kdybych měl zůstat v jedné místnosti s ní a nedotknout se jí. Spal jsem v pokoji své dcery, což bylo něco, co jsem neudělal od chvíle, kdy jsem si Lyru vzal.

Po svém orgasmu okamžitě omdlela a