Roman

Moje žena vyjde ze sprchy vteřinu poté, co zavřu dveře. Je mokrá, ale ne tak, jak bych si přál. Ne tak, jak na to myslím posledních devět hodin. Drobné krůpěje se jí třpytí na kůži a můj pohled sjíždí k tomu, jak stékají na podlahu navzdory osušce, kterou má momentálně ovinutou kolem těla jako zasrané brnění.

„Ptičko...“

Vykřikne leknutím dřív, než to jméno stačím vůbec doříct, a prudce se o