Prsty mi kmitaly po skleněném displeji telefonu a vyťukávaly zběsilou zprávu naší chůvě.

*Prosím, ujisti se, že dnes dorazíš ke škole včas, Marto. Buď tam dřív, než dvojčatům zazvoní na konec, a s nikým cizím nemluv.*

Položila jsem přístroj na leštěné dřevo stolu a zadívala se na zářící tapetu na zamčené obrazovce. Na rtech se mi usadil tichý úsměv, když se mi v myšlenkách rozezněl Giův ranní post