„Já budu v pořádku, mami. Neměj moc strach. Gia je silná,“ řekla má dcera Gia chraplavým hláskem.

„Maminka by přišla domů dřív, kdyby mohla, Gio. Určitě si vezmi léky a nebuď na Martu tvrdohlavá, ano? Žádná televize ani tablet prozatím.“

„Dobře, mami. Mám tě ráda,“ zašeptala, přikývla, zavřela oči a znovu usnula.

„Já tě mám taky ráda, broučku.“

Vydechla jsem, odhrnula jí vlasy z tváře a políbila j