Vzduchem pronikl dětský křik.

Ne – křik mé sestry.

Stál jsem jako přimrazený na vrcholu schodiště a malýma rukama svíral dřevěné zábradlí tak pevně, až mě začaly bolet dlaně.

Míč, se kterým jsem si ještě před chvílí hrál, ležel dole pod schody, potřísněný rudou krví.

A vedle něj ležela Sadie, moje malá sestřička, také celá od krve.

Pak se ozval zvuk spěšných kroků – těžkých, zběsilých.

„Ty...!“

Hl