Angel

Při snídani jsem v jejích očích jasně viděl bolest. Někdy mi na tom záleželo, jindy zase vůbec. Nenáviděla mě, s tím jsem dokázal žít, ale v okamžiku, kdy jí po tváři stekla slza, ucítil jsem to znovu. To bodnutí viny, a tentokrát působilo mnohem opravdověji.

Proč jsem se, proboha živého, musel takhle cítit? Ať jsem to popíral sebevíc, vadilo mi, že jsem jí ublížil. To musel být nějaký zvrác