**Rafael**

„Zůstaň tady,“ nařídil jsem a s nacvičenou lehkostí zamířil ke dveřím.

Vytáhl jsem zbraň z pouzdra; její váha mi v dlani byla důvěrně známá. Jediným zvukem v místnosti byl Tessin prudký nádech za mými zády. Přitiskl jsem ucho ke dveřím a poslouchal, co se na chodbě děje.

Znovu třeskly nezaměnitelné rány výstřelů, následované ženským vyheknutím plným námahy.

Trhnutím jsem dveře otevřel s