Ostré, invazivní bodnutí lékařské jehly pronikající její jemnou kůží vytrhlo Siennu z těžkého, chtíčem zamlženého oparu, v němž byla uvězněna. Opojné kouzlo se vteřinou zlomilo. Ještě před pár okamžiky jí tváře hořely hlubokým ruměncem a zuby toužily polapit její zduřelý spodní ret. Dante tenhle zranitelný výraz vždycky rád luštil. Stačilo tak málo, aby z ní vytáhl onu syrovou, nespoutanou touhu,