Sienniny oči k němu vystřelily, těžká víčka zastřená a plná touhy znovu rozdmýchat to, co si vzala předešlou noc. Olízla si rty. „Až tak moc to nebolí.“

Uchechtl se. „Na to, co mám pro tebe v plánu, tě to bolí až moc.“

„Nemyslíš, že bych měla mít právo rozhodovat o svém vlastním těle a o tom, co bych si přála, abys s ním dělal?“ zeptala se a vyklenula štíhlé obočí.

„Zaprvé,“ pronesl, sklonil hlavu