„*Dante!!*“

Dante sebou trhl vzhůru, pěsti vyrazily do prázdna, zatímco se mu v mysli ozýval bratrův křik.

„Zadrž! Zadrž! Dante, to je v pořádku!“ ozval se odkudsi ženský hlas.

Něčí ruka se dotkla jeho paže; nezaváhal. Chytil vetřelce za zápěstí a trhl. Vykikla, jak se převážil na stranu, a oba tvrdě dopadli na podlahu. Studený, mokrý hadr mu sletěl z očí a přistál na Siennině zvedající se hrudi.