„Určitě nechceš, abych řídila?“ zeptala se Sienna a sledovala, jak se Dante při každém otočení volantem bolestivě ušklíbl.

Dante nasadil úsměv a mrkl na ni. „Jsem potlučený, ne invalida, Siréno.“

Sienna obrátila oči v sloup a podívala se z okna na ubíhající město. Zabořila se do vyhřáté kůže Danteho neprůstřelného SUV. Jízda byla hladká; motor spokojeně přel a kolemjdoucí zírali na impozantní vůz,