Dante vešel do ticha svého bytu. Klíče a cestovní tašku shodil hned za dveřmi a pak se o ně zády opřel. *V bezpečí.* Konečně byl zase v bezpečí. Mohl dýchat, a přesně to udělal: jeden hluboký nádech se zavřenýma očima, jeden dlouhý výdech. Aniž otevřel oči, špičkou jedné boty si zul druhou a pak pohyb zopakoval i s tou zbývající. Tlumené ťuknutí skla o dřevo ho přinutilo otevřít oči. Stočil hlavu