Otevřela jsem oči a spatřila ustaranou tvář své matky. Měla pod očima velké kruhy, neklamné znamení, že minulou noc téměř nespala.

„Jsem tak ráda, že jsi konečně vzhůru,“ zašeptala s očima plnýma slz. Uchopila mé ruce a pevně je sevřela ve svých dlaních. „Všem nám málem puklo srdce, když jsme se dozvěděli, že jsi v nemocnici. Byli jsme vyděšení k smrti, ale hlavně že jsi teď v bezpečí.“

„Jak je na