O dva dny později mě z nemocnice propustili. Mohla jsem za to děkovat jen Bohu a lékaři. Konečně jsem se vracela domů.

Přestože měl Cole do nemocnice dočasně zakázaný vstup, měl tu drzost mě navštěvovat, dokud jsem tam ještě ležela. Pokaždé, když dorazil, ho službu konající ochranka u vchodu musela vyvést, ale to mu nezabránilo v tom, aby seděl na lavičce venku a čekal na někoho dostatečně laskavé