Donovan se mírně naklonil a pohlédl Valerii do očí.

Zamrkal a upřeně se na ni zadíval.

Kdyby Valerie vzhlédla, spatřila by v jeho pohledu něhu tak hlubokou, že by ji dokázala zcela pohltit.

Valerie se však příliš soustředila na svůj úkol, než aby si všimla Donovanových oddaných očí, přetékajících citem.

Donovan se nechal unášet okamžikem a využil chvíle, aby ji bez zábran obdivoval.

„Hotovo,“ řekl