"Co to má znamenat?"

Usmívá se, ale jeho oči se nesmějí.

"Nic." Jemně mě pohladí po tváři a pak mě pustí. "Už je pozdě. Neměla bys být sama venku."

"Já vím, ale mám ochranku."

"Skvělé."

Natáhnu se a jemně ho políbím na tvář, než si utáhnu opasek. Uvnitř mě narůstá neklid a cítím se neposedně. Jdu ke dveřím a otevřu je.

Stráže tam stojí a já se divím, jestli něco slyšeli. No, i kdyby, je mi to celk