Zaia položí dva hrnky na stůl, až sebou trhnu a zamračím se, snažím se myšlenky odehnat, odmítám se tím směrem ubírat.

„Promiň.“ Omluví se a elegantně se posadí naproti mně.

Zavrtím hlavou. „Nic jsi neudělala. Tak jak dlouho tu budeš?“ Zeptám se, snažím se navázat konverzaci.

Nakloní hlavu, její nádherné kadeře jí spadnou přes rameno, když zvedne svůj hrnek s kávou. „Nejsem si jistá. Nechci, aby s