Zadeovy oči se upřou na mé, modré blesky, širší, než jsem je kdy viděla, což mě jen ještě víc ponižuje, než pomalu nacpe body do rozbité krabice, pár červených okvětních lístků padá na podlahu a jen to zhoršuje!

Bez obřadu mi vrazí krabici do náruče. "Budu venku," řekne, aniž by se na mě ohlédl, když otevře dveře a vyjde ven, a nechá mě naprosto a totálně zahanbenou.

Atticus si odkašle. "No, moje