ADRIANA

„Tak si ho sundej,“ řeknu tiše, chtěla bych odvrátit zrak, ale nemůžu.

Rozepíná si knoflíky a já bojuju s nutkáním kleknout si a pomoct mu ho strhat… Sundá ho a můj pohled sklouzne tam, kde jsem mu to obvázala. Už je skoro zahojený, rána je ještě červená, ale je zacelená, ráno už by to mělo být v pořádku.

Ten obvaz sundal teda rychle.

„Nelíbilo se ti, jak je tvoje dokonalé tělo pokryté obv