„To se mi těžko věří," vyhrkl Zaiper, jehož hlas byl plný rozhořčení.

„Začala říjet hned první noc v Havraním stínu, Zaipe." Arogantní úsměv se Vladymu hrál na rtech, protože si prostě nemohl pomoct. Příliš ho bavilo Zaipera popichovat. „Je opravdu nemožné skrýt svou identitu, když jde o říji, nemyslíš?"

Hlučný nádech se prohnal davem. Pak ohromené ticho.

„To je pravda," dodal Daemonikai. „Ona je