EMERIEL

Emeriel kráčela jako v transu, nohy měla těžké a mysl otupělou. Velký král ji vedl chodbami a zastavil se před dveřmi v jižním křídle.

„Zůstaň tady.“ Otočil se, aby odešel.

„Vaše Milosti…“ Emeriel k němu natáhla ruku, prsty se jí chvěly ve vzduchu.

Král Daemonikai pohlédl na její nataženou ruku, jako by to byl jedovatý had. Bez jediného slova odešel a těžké dveře se za ním zavřely.

Emeriel