S lehkým mávnutím ruky propustil otroky. Uklonili se a odešli a nechali je o samotě.

"Jak se máš dnes večer?" zeptal se, když k ní přešel.

"Líp než ráno." I její hlas zněl teď lépe.

Nestoudně na ni zíral. Křivky, které ho držely v zajetí. Plná, lákavá prsa, ze kterých se mu sbíhaly sliny. Plochá plocha jejího břicha, kde rostlo jejich dítě.

Neschovávala se před jeho bludnýma očima, ale červené skv