PRINCEZNA AEKEIRA

Aekeira seděla u okna, vyšívala a broukala si starou ukolébavku. Sluneční světlo se lilo bledé a řídké skrz mříže, což jí umožňovalo užívat si klidu a míru.

Dokud nevešla Emeriel.

Pohybovala se jako náměsíčná. Oči opuchlé a červené, tvář bledá vyčerpáním. Pod očima měla tmavé kruhy a rty se jí chvěly, i když se snažila udržet pohromadě.

"Em!" Aekeira okamžitě odložila šití a rych