Znovu zasténám a v záchvatu frustrace si přetáhnu polštář přes obličej. Nechci si klást tyhle otázky a nenávidím, že mi to v hlavě nedá pokoj. Jsem vzteklá a potřebuju si na něčem vybít emoce, takže znovu a znovu prudce kopu nohama do matrace, než se svalím zpátky a dál zírám do stropu.

Kopání nezabralo. V hlavě mi to pořád šrotuje.

Co si to sakra Ivan myslel? V tu chvíli jsem mu vážně věřila, kdy