Ten hluk, který se ze mě dere, když se Kent centimetr po centimetru zanořuje do mě…

No, za jiných okolností bych se asi styděla.

Ale dnes večer? Je mi to jedno.

Místo toho otočím hlavu na stranu, žaludek se mi stáhne hlubokým zasténáním, které mi vyklouzne z rtů, když cítím Kentův tvrdý úd, jak mě naplňuje, jak se roztahuji, abych pojala jeho šířku, jak je to tak dobré – tak neuvěřitelně správné –