Melissa

Cítila jsem, jak mi prsty přejíždějí po paži ještě dřív, než jsem otevřela oči. Potlačila jsem únavný úsměv a předstírala, že nevím, co se děje.

Je to zvláštní pocit, takhle líně ležet v posteli a probouzet se jeho dotekem.

Jeho prsty sklouzly k rameni a zastavily se až u klíční kosti. "Ty jsi kurva krásná."

Otevřela jsem oči a zamračila se, když jsem na posteli uviděla Iana. Prudce jsem se posadila a on se na mě podíval. "Ahoj, zlato."

Spolkla jsem zlost, když mi tak řekl. "Kolik je hodin?" zeptala jsem se, ignorujíc všechno ostatní. Jak dlouho jsem, kurva, spala?

Promnula jsem si oči a zvedla ruku k čelu.

"Po jedenácté."

"Do prdele," vyhrkla jsem. Jak jsem mohla tak dlouho spát? Už tak mám v práci napomenutí a tohle by znamenalo, že jsem definitivně vyhozená.

Zaklela jsem a odkopla peřinu. V hlavě mi probleskl obraz sexy chlapa, jak mě přikrývá, a já se zarazila. To se fakt stalo, Ianův táta tu byl.

Byl to bezesporu nejvíc sexy chlap, jakýho jsem kdy měla takhle blízko, a jenom pomyšlení na to, jak mě chytil za pas, abych nespadla, mě donutilo těžce polknout.

"Jsi v pohodě?"

Ianův hlas mě vrátil zpátky do reality a já jen zamručela "jo", aniž bych se na něj podívala. Ještě že mě ta hlava nebolí tolik a není mi zle. Můžu bejt ráda, že nemám pořádnou kocovinu.

Nohy mi sklouzly do pantoflí u postele a popadla jsem ručník. Pořád jsem měla na sobě ty samý šaty, co včera, a židle, na který seděl, byla prázdná.

Už skoro u dveří do koupelny jsem se zastavila a otočila. "Co tady děláš?"

Koukal na mě, jako bych spadla z višně, protože se ho na nic takovýho nikdy neptám. "No... včera jsi tu byl a dneska... ještě než se probudím, už jsi tady."

"Vadí ti to, zlato?" Na rtech se mu objevil úsměv, z kterýho jsem byla ještě víc zmatená. Kdybych sama nepřišla na to, že mě podvádí, nikdy bych tomu nevěřila, jak dobře to hrál.

Zarazila jsem se. "Ne, jenom mě zajímá, jestli mi nechceš něco říct."

Zavrtěl hlavou. "Jenom tě mám tak rád, že tě chci vidět."

Zírala jsem na něj, ale jeho slova se mě ani nedotkla a ani jsem se to nesnažila skrýt. Stála jsem jak přikovaná a na jeho tváři se zračilo jen podezření.

"Vypadáš fakt hrozně, zlato. Děje se něco? Neříkej mi, že seš pořád naštvaná kvůli těm narozeninám." Z toho, jak nonšalantně přecházel problémy, se mi zvedal žaludek.

Jasně, zapomněl na moje narozeniny a vzpomněl si až odpoledne, když jsme s Helenou pily a slavily. Ptala se na něj, a když jsem pokrčila rameny, zavolala mu a seřvala ho, že zapomněl. Omluvil se, že mi to vynahradí, a já mu odpustila.

Jak jsem mohla nic nevidět?

Byla jsem tak naivní, když jsem si myslela, že mi kryje záda, a ona jen zametala stopy. Kurva, jsem tak blbá.

"Víš, fakt mě mrzí, že jsem zapomněl na tvoje narozeniny," řekl a vstal z postele. Přešel ke mně a natáhl ruce, aby mě objal.

"To není ono," odsekla jsem. "Nejsem naštvaná kvůli těm narozeninám."

"Tak co tě štve?" Hnědé vlasy mu líně spadaly do obličeje a kadeře mu zůstávaly na čele. Sledoval mě tmavýma očima a čekal, co řeknu.

"Je to ta práce. Včera jsem dostala napomenutí a dneska o ni stoprocentně přijdu. Mám pocit, že mám prostě smůlu."

"To je všechno?"

Zvedla jsem obočí a on si olízl spodní ret. "Chci říct, že to není důvod, abys byla takhle naštvaná. Už jsem se lekl, že jde o babičku."

Asi to nemyslel zle, ale nic mě nevytáčelo víc, než když někdo zatahoval do hovoru moji babičku. Nesnášela jsem, jak se pak cejtím – jako bych neměla nikoho a ta jediná osoba, co mi zbyla, by mě nepoznala, kdybych za ní přišla.

Prohrábl si vlasy a protočil oči. "Poslouchej, zlato. Říkal jsem ti, že si ode mě můžeš kdykoliv půjčit peníze. Mám toho tolik, co ti můžu dát."

Ne, nemáš.

"Iane, ty to nechápeš." Stejně to nepochopí, protože si myslí, že tátovy prachy jsou i jeho a může je utrácet, jak chce.

"Ale jo, chápu. Nesnášíš, když ti dávám peníze, ale někdy potřebuješ moji pomoc. Potřebuješ mě, abych se cejtila líp a přestala se takhle blbě cejtit." Nadechl se. "Můžu ti pomoct."

Zírala jsem na něj tak dlouho, až jsem si všimla, že si nechal upravit obočí a vyměnil si kroužek v nose za diamant – všechno za posledních deset hodin, což znamenalo, že když ode mě odešel, nešel domů.

"...tak mi řekni, co chceš."

Snažila jsem se soustředit na to, co říká, ale nešlo to.

"Čekám. Můžu ti pomoct se vším, zlato, jen mi řekni s čím."

S tvým tátou.

Ta touha vyspat se s Marcusem Hillsem, abych se pomstila Geraldu, byla čím dál silnější.

"Práci," zamumlala jsem. "Můžeš mi sehnat práci u tvýho táty ve firmě?" Podívala jsem se na něj a zkroutila rty do úsměvu. "To by pro mě hodně znamenalo."