**Tristanův pohled**

Ranní světlo proniklo oknem a vrhlo zlatavé pruhy na podlahu. V domě bylo ticho, ale takové to ticho, které se jako těžký závěs rozprostíralo nade vším. Stál jsem ve dveřích ložnice a pozoroval ji.

Elona seděla na kraji toaletního stolku, záda rovná, oči upřené na zrcadlo před sebou. Líčila se s takovou precizností, která pocházela jen ze svalové paměti. Štětec se jemně pohybo