Charlotte se zarazila.

Chlapec před ní se příliš nelišil od jejích vlastních dětí.

<Opravdu není člověk? Je to opravdu jen jedna z těch duší, o kterých mluvil pan Yearwood?>

Pohladila ho po hlavě.

Pod jejími prsty to bylo skutečné, jako hlava každého jiného dítěte.

Charlotte se cítila zmatená.

O chvíli později se zeptala: "Chlapečku, co tu děláš? Proč nejdeš dovnitř?"

Chlapec zvedl hlavu a podíval