Kapitola 134

Ráno bylo ještě mladé a slunce nebylo v dohledu. Bylo stále hluboko v noci. Vita probudilo nucení na močení, a tak opatrně vstal z postele, aby nevzbudil Lisu.

Byl opravdu opatrný, když sundával ruku z její hrudi a tiše vstával. Podařilo se mu to a ona se ani nepohnula. Byl za to vděčný, protože to poslední, co chtěl, bylo přerušit její spánek. Když šel včera spát, už spala.

Ulevil si