Ta myšlenka ve mně vyvolává určitý druh paniky. Nechtěla jsem na to myslet. Nechtěla jsem se vzdát svého snu být s Rowanem. Mlčím a v duchu bojuji s jejími slovy.

„Emmo?" volá.

Znám ji; chce, abych souhlasila. Chce, abych jí řekla, že o tom budu přemýšlet, ale já nechci.

Před odpovědí mě zachrání zaklepání na dveře.

„Musím jít, Molly. Někdo je u dveří," řeknu jí spěšně a jdu k oněm dveřím.

„Nemysl