Rowan.

Už jsou to dva dny, co pravda vyšla najevo, a já se stále nemůžu vzpamatovat z té polibku.

Když jsem sklonil hlavu, abych políbil Avu, čekal jsem, že mě odstrčí. Nebo ještě hůř, že mi vrazí facku. Nemůžu popřít, že jsem byl překvapený, když mě nechala se políbit. To překvapení se brzy změnilo ve štěstí a radost. Za boží milosti!

Nemůžu tomu uvěřit, že jsem tak dlouho žil bez jejích polibků.