Už dva dny jsem neopustil tuhle chodbu. Stále ty samé bílé stěny. Stejné hučení přístrojů za sklem. Stejný antiseptický zápach, který ulpívá na mém oblečení.

Spočítal jsem každé bliknutí na monitoru srdeční činnosti. Každý vzestup a pokles na grafu, který mi říká, že Sierra je stále tady. Zapamatoval jsem si ten zvuk, ten slabý, stálý rytmus.

Dva dny. Stále neotevřela oči. Zatímco já tu zůstávám s