Zabouchnu deník a mrštím jím přes celou místnost. Hruď se mi zvedá a dech přichází v nerovnoměrných poryvech.

„Mrzí?“ zachroptím.

Jí to mrzelo? Jako by to něco spravilo. Jako by to vymazalo roky škod. Jako by to Sieře vrátilo všechno, co jsme jí vzali.

Z hrdla se mi vydere hrdelní zvuk, jak se kousnu do pěsti a snažím se potlačit bouři, která mě rve na kusy.

Ta bolest je spalující, ničí mi samotné