„Adrian?“ vydechnu a šok mě přiková k židli.

„Ano,“ řekne. „Teď už dává smysl, jak se jim podařilo získat důkazy, ke kterým jsme se ani my nedostali.“

Všechno se mi začne v hlavě přehrávat znovu.

Na způsobu, jakým Adrian vystupoval, bylo vždycky něco zvláštního. Vyzařoval energii starých peněz, ale nikdy mi doopravdy nedošlo, že k nim skutečně patří.

To sebevědomí. Ta autorita. Ten nenucený způsob