Ten druhý, myslím, že se jmenuje Julian, si všimne pohybu a začne vrtět hlavou ještě dřív, než se cokoli stane.

„Řekli jsme vám všechno—“

První rána ho umlčí. Trhne mu hlavou dozadu proti židli s tupým křupnutím, které se rozlehne místností. Okamžitě se objeví krev a pohled na ni mi přináší zvrácené uspokojení.

„Už teď lžeš a já kurva nesnáším lháře,“ zavrčím.

„Přísahám, že nic nevíme,“ vykřikne,