Lilly na mě neustále koutkem oka hází pohledy, jako by se snažila zjistit, jestli jsem v pořádku, aniž by se na to přímo zeptala. Nakonec to vzdá.

„Jsi v pohodě?“ zeptá se hlasem tišším než obvykle.

Pustím pomalý výdech a zírám z okna na město, které se míhá kolem jako šmouha.

„Je toho moc,“ přiznám. „Ani nevím, kde začít.“

V hlavě si pořád přehrávám všechno, co se stalo v pracovně tety Harper