Denní schůzky a pochůzky pokračovaly ve spěchu a v době, kdy se blížila schůzka s Ryanem, byla Katrina vyčerpaná. Měla v sobě třetí šálek kávy a nohy ji bolely v sevření lodiček.

Přesto se jí podařilo dorazit na schůzku s Ryanem o něco dříve. Posadila se před jeho stůl a povzdechla si, čímž konečně ulevila svým křičícím nohám.

„Dlouhý den?“ zamyslel se Ryan zpoza stolu.

Katrina se na něj usmála. „Musela jsem mu sehnat další telefon,“ řekla finančnímu řediteli a ukázala na malou tašku, kterou měla s sebou.

Ryan se lehce zachechtal. „To mě nepřekvapuje. Viděl jsem jeho běsnění na Litteru včera v noci a tušil jsem, že to skončí jako vždycky.“ Zavrtěl hlavou a znovu se zasmál.

„Znovu jsem mu říkala, aby tam přestal chodit. Nevím, proč prostě neposlouchá,“ řekla s unaveným povzdechem.

„Možná proto, že ho posouchat nezajímá,“ prohodil suše Kylan ode dveří Ryanovy kanceláře.

Katrina na něj vrhla přísný pohled. „Proč se obtěžovat s najímáním PR specialisty jako asistentky, když nebudete poslouchat ani její názory na to, jak jednáte s veřejností?“ zeptala se Kylana opatrně.

Kylan se posadil na místo vedle ní. Vypadal naprosto znuděně a ona byla opět zmatená, jak se muž jako on a muž jako Ryan kdysi dávno spojili, aby vytvořili Ross Corp.

„Už jsem vám to říkal a řeknu vám to znovu. Nenechám si zpochybňovat život tak, jak to dělají ti internetoví sráči,“ řekl Kylan rázně. Natáhl se pro tašku s novým telefonem a ona mu ji beze slova podala.

Ryan si za stolem hlasitě povzdechl. „Právě proto akcie padají, Kylane. Tvoje chování nebylo nikdy příznivé, ale začíná být čím dál nevyzpytatelnější. To, jak tě vnímá veřejnost, se přímo promítá do prodejů a zajišťování potenciálních obchodů se spřátelenými firmami,“ vysvětloval a svraštil obočí. „Akcie klesly téměř na dvojnásobek toho co za posledních pár let. A to se stalo jen za posledních pár měsíců,“ zakončil Ryan tiše.

Podívala se na Kylana se zamračeným výrazem. „Má pravdu. Váš přístup k tisku i k lidem na internetu postrádá jakoukoli lidskost. Jde to proti tomu, co Ross Corporation představuje ve své základní funkci. Což je pomoc při policejním vyšetřování a zabezpečení něčího domova,“ připomněla šéfovi.

Kylan si odfrkl a stiskl si kořen nosu. „Co byste po mně chtěli?“ zeptal se netrpělivě Katriny i Ryana.

Katrina se tázavě podívala na Ryana. Popravdě neměla tušení, co dělat. Mluvit s Kylanem a připomínat mu, proč není nikdy dobrý nápad hádat se s teenagerem na internetu nebo sebrat a zahodit fotografovi foťák, nikdy nefungovalo. Katrina si upřímně nebyla jistá, co by k němu proniklo, jestli vůbec něco.

„Rychle ztrácíme zaměstnance. Jejich pracovní prostředí už nemá žádný život,“ dodala pro jistotu. Byla to pravda, žádný firemní duch ani hrdost už neexistovaly. To, co bývalo v plenkách živou, vzkvétající společností, byla nyní nevýrazná a pomalu umírající jiskra.

Něco se muselo změnit. A rychle.

„Mám návrh,“ začal Ryan opatrně. Katrina i Kylan se na něj zvědavě podívali a on si odkašlal. „Myslím... No, Kylane, myslím, že by sis měl s někým začít vztah. Musí to být někdo se správnou osobností. Někdo, koho můžeš otevřeně ukázat světu a kdo zvládne nevyhnutelnou záři reflektorů, která bude následovat. Potřebuješ někoho charismatického, kdo bude zářit, když se ty sám rozhodneš stěžovat,“ drmolil dál.

Nemohla říct, že by ji Ryanův návrh úplně překvapil. Kylan byl koneckonců dvaatřicetiletý starý mládenec. Chápala veřejnou přitažlivost, která by mohla pramenit z toho, že zdánlivě nedostupný, zatvrzelý jedinec randí s někým méně náročným na údržbu.

Pokud bylo vůbec možné apelovat na veřejnost skrze Kylanovu lidskost, musel to udělat. Musel to zkusit. Nebo Ross Corp přijde na buben.

„Myslím, že je to fantastický nápad,“ souhlasila vážně. „Pokud můžete působit alespoň o trochu... přístupněji nebo v osobní rovině srozumitelněji, musíme to ukázat,“ dodala pro jistotu. „A to znamená mít přítelkyni.“

„Manželku,“ řekl najednou Ryan.

Katrina se otočila k Ryanovi, zatímco Kylan měl obočí svraštěné tak, že jeho obličej vypadal zmačkaně a jako by měl zácpu.

„Myslím někoho, s kým se můžeš dohodnout na falešném manželství. Na smlouvu.“

Katrině se rozzářila tvář, než se podívala na šéfa. „Správně! Mít snoubenku, někoho, koho si ‚vezmete‘, je přesvědčivější než mít přítelkyni.“

Kylan se díval na Katrinu i Ryana, jako by jim narostla druhá hlava, a ona věděla, že už bojuje prohranou bitvu.

„Do kolika hádek jste se včera na Litteru pustil?“ rozhodla se zeptat Kylana.

Šéf po ní střelil výhružným pohledem, ale ona ani nehnula brvou. Katrina byla na jeho taktiky zvyklá a Ryan se s tímhle nápadem nemýlil.

„Kolik telefonů jste vystřídal jen za poslední týden?“ naléhala.

Kylan si povzdechl, promnul si čelo a byl zcela jasně otrávený. Prohrábl si vlasy prsty a odhrnul si při tom ofinu. „Na Litteru se pouštím jen do hádek, které jsou hodny mého času,“ zabručel.

Katrina se málem rozesmála. „Hádky s, kolik že jim je, dvanáctiletými dětmi, jsou hodny vašeho času?“ zamyslela se se zvednutým obočím.

„Jděte do prdele. Ten včerejší byl zatracený tyran,“ trval na svém Kylan a věnoval jí další zamračený pohled.

Zavrtěla hlavou. „Pane, nenajal jste mě snad proto, že jsem vystudovala vysokou školu s dvojitým zaměřením na vztahy s veřejností a řízení podniku?“ zeptala se šéfa.

Katrina už byla vyčerpaná ze snahy ovlivnit jeho pocity, ale tohle nebyla situace, kdy by mohla ustoupit, a věděla to. Něco muselo povolit a tohle byl logický nápad.

„Můžu vás vyhodit stejně rychle, Katrino,“ připomněl jí Kylan, ale jeho hlas postrádal jakoukoli kousavost. Věděla stejně dobře jako on, že Kylan by se bez Katriny Morganové utopil. Vystřídal před ní dost asistentek na to, aby si to uvědomil.

„Přemýšlejte o tom, pane. Je vám dvaatřicet. Nikdy jste s nikým otevřeně nerandil. Když si vyberete správnou partnerku, mohl byste působit mnohem sympatičtěji a lidštěji. Zajděte na pár galavečerů, vyfoťte se a něco z toho zveřejněte na sociálních sítích. Dává to smysl. Po městě jste dost žádaný, mezi ženami i muži,“ snažila se dál Kylana zviklat.

Věděla asi lépe než kdokoli jiný, že Kylan nerandí. Nebyla si úplně jistá, jestli vůbec ví, jak randit. Bylo pro ni nemožné představit si někoho, jako je generální ředitel Ross Corp., jak je... natolik otevřený, aby s někým chodil. Nedokázala ten koncept ani pojmout.

Jistě, věděla, že má občas známost na jednu noc. Narazila na jednu nebo dvě ženy, když odcházely z jeho střešního bytu a Katrina mu nesla věci z čistírny, ale to bylo vše, co se týkalo jakéhokoli vztahu.

Ryan po celou dobu její řeči mlčky seděl a pozorně sledoval ji i Kylana. Nebyla si jistá, jestli bude mít větší štěstí než ona, ale podívala se na něj s prosbou o pomoc. Laskavě tu narážku pochopil.

„Kylane, ty a já jsme neuvěřitelně tvrdě pracovali, abychom Ross Corp. vybudovali od nuly. Jsme ve dvaceti sedmi zemích a v téměř pěti milionech domácností po celém světě. Několik policejních sborů se rozhodlo používat naše drony. Velmi mě bolí, když vidím, jak naše akcie prudce klesají a jak ty schytáváš hlavní vlnu odporu na sociálních sítích. Mohl bys prosím alespoň zvážit tento nápad?“ zaprosil Kylana.

Kylan si povzdechl, strčil ruce do kapes bezvadně vyžehleného obleku a začal přecházet. Katrina i Ryan ho nechali chvíli chodit. Katrina řekla vše, co mohla, a teď musela nechat Kylana, aby informace zpracoval. Takhle fungoval pokaždé, když šlo o velké rozhodnutí. Tohle nebylo jiné a možná to byla ještě větší volba, než bylo běžné.

„Zatraceně, fajn. Nechápu, jak by tohle mohlo firmě pomoct, ale já nejsem odborník na PR, hádám,“ podíval se na ni Kylan přimhouřenýma očima a ona se na něj lehce usmála. „Dejte mi týden, abych někoho našel,“ řekl jí a Ryanovi a podíval se střídavě na oba.

„Potřebujete pomoct se stahováním seznamovacích aplikací nebo něčeho podobného? Jen potřebuji znát vaše preference. Žena, muž...“ Byla účinně přerušena.

„Žena, Katrino. A ne. Zkusím někoho najít pěkně postaru, tím, že zajdu do zasraného baru,“ Kylan si stiskl kořen nosu.

Přikývla hlavou. „To zní dobře, pane. Pokud už nic jiného není, jdu se osvěžit, než půjdeme na večeři s Charliem.“ Vstala ze židle a čekala na propuštění.

„Fajn.“ Kylan ji mávnutím ruky poslal pryč.

Katrina svému šéfovi zdvořile kývla, pak se s úlevou usmála na Ryana a odešla z jeho kanceláře.

Nevěděla, jestli to bude opravdu fungovat, ale ona i Ryan byli plní naděje.

Nemohla si pomoct, ale cítila mírnou lítost nad tou nebohou ženou, kterou si Kylan vezme. Opravdu to byl muž, se kterým bylo nemožné vyjít.