NADIA

‚Probuď se.‘ Zdálo se mi, že mě někdo budí, ale nepoznala jsem ten hlas.

‚Probuď se, ty lenivá lidská bytosti.‘ Ten hlas se ozval znovu a zasmál se.

‚Nech mě spát, hloupý sne.‘ Zamumlala jsem ze spánku a cítila, jak se mi probouzí mysl.

‚Proboha živého, tohle není sen, ty trdlo.‘ Ten hlas se ozve a směje se mi.

Chystám se odpovědět, když mi dojde, co řekla. V šoku se posadím a rozhlédnu se.