Pravdaže, Jeanne Garlandová a Joshua Lee byli matka a syn jenom na papíře, za boží milosti.

Kdysi, když on byl pánem domu a ředitelem společnosti, ona a její tři děti se mu museli klanět a plazit, zahodit veškerou svou důstojnost. Její nejstarší syn dokonce kvůli Joshuovi přišel o nohy!

Poté, co Joshuu postihla ta tragédie, která ho oslepila, konečně si mohli vzít své životy zpět. V tu chvíli si Jeanne v duchu slíbila, že bude Joshuu trápit, dokud se jí nezlíbí.

Všechno šlo podle plánu, dokud do toho nevstoupila Wanda Lewisová!

Její manžel řekl, že toto manželství má Joshuovi pomoci najít štěstí. Ten stařec se toho chlapce očividně ještě nevzdal, a tak sem přivedl tuhle dívku, aby na něj dohlížela.

Wanda se otřásla pod Jeanniným vypočítavým pohledem a přemýšlela, jestli si Jeanne tenhle tah nevyložila jako vyhlášení války proti ní, jménem Joshuy.

Když o tom Wanda přemýšlela, spěšně dodala: "Matko, včera večer, když jsem se připojila k panu Joshuovi v jeho pokoji, viděla jsem jeho jídlo poházené po podlaze. Byla jsem tak šokovaná! Je vždycky takový?"

"Joshua rád hází věcmi, když má špatnou náladu. Zkus si na to zvyknout," poznamenala Jeanne lhostejně.

"Ale hrozně to smrdí! Nebudu moct spát, když budou každý večer po pokoji poházené odpadky." Wanda se okázale zatvářila otráveně. "Proto bych tam chtěla mít okno. Pokud tam zase nechá jídlo, aspoň budu moct otevřít okno a pustit dovnitř trochu čerstvého vzduchu. Pomohlo by mi to taky zachovat klid."

Jeanne nebyla jejím tlacháním úplně přesvědčená, ale nakonec povolila. "Dobrá, dělej, jak myslíš."

"Děkuji, matko!" zazvonila Wanda sladce a pak sklopila hlavu, když dojedla snídani.

***

Když Wanda odešla do práce, Jeanne si zavolala hospodyni, paní Sharonovou, a dala jí řadu instrukcí.

Tahle Wanda Lewisová je určitě záhada. Jeanne má lepší věci na práci, než ztrácet čas hádáním jejích motivů. Místo toho donutí Wandu k ultimátu a uvidí, jestli bude dost chytrá na to, aby se rozhodla správně.

***

Ten večer se Wanda vrátila do domu rodiny Leeových se svou výplatou pěti tisíc babek.

U té společnosti pracovala pouhé dva roky jako asistentka vedoucího jednoho z jejich oddělení, ale věřila, že pokud bude dál tvrdě pracovat, nakonec se dočká povýšení a zvýšení platu.

Z kuchyně se linula lákavá vůně čerstvě uvařené rýže. Wanda, které už se sbíhaly sliny, si přála jen se vrátit do svého pokoje a odlíčit se, aby mohla sejít dolů a najíst se.

Nečekala, že paní Sharonová bude čekat před Joshuovým pokojem s tácem v rukou. Ve chvíli, kdy Wandu uviděla, řekla: "Paní, paní se rozhodla, že od dnešního dne budete mít na starosti ho krmit a ošetřovat, stejně jako ho koupat a masírovat."

Cože?

"Ale já nevím, jak se starat o nemocného člověka," protestovala Wanda s hrůzou.

Paní Sharonová odpověděla bez zaváhání: "Paní vzala na vědomí váš bystrý intelekt a věří, že to zvládnete." Poté vtlačila tác do Wandiny ruky, takže neměla jinou možnost než ho vzít.

Wanda si prohlédla obsah tácu. Kromě pár pilulek tam byla jen miska obyčejné rýžové kaše a talíř zeleniny.

"Paní Sharonová," vydechla Wanda nevěřícně, "Opravdu váš pán dostává tak málo jídla?"

Výraz hospodyně se nezměnil. "Podle paní, protože Jeho Milost včera odhodil to, co mu kuchaři s láskou připravili, jediným možným vysvětlením musí být, že mu jídlo nechutnalo. Nic jiného nemůžeme dělat, než mu dát něco na pročištění chuti."

Byla to nestydatě lživá výmluva – každý poznal, že jídlo, které Joshuovi včera servírovali, už bylo zkažené.

Zdálo se, že vztahy mezi Joshuou Leem a Jeanne Garlandovou jsou ještě složitější, než si uvědomovala; jinak proč by ho takhle nechávala hladovět?