Cherise se právě chystala uhnout Jacobově natažené ruce, když k nim rychle přiběhla postava a pevně ji vtáhla do náruče.

Do Cherisiných nozder zavál známý pach. Před chvílí se tvářila statečně, ale teď ji náhle přemohl smutek a pocit neotřesitelné nespravedlnosti.

Morris vycítil změnu v Cherisiných emocích a jemně řekl: "Zlato, jsem tady."

Pro Trumana a Xenii byla Cherise bohyní schopnou čehokoli.