Shrnuti
„Za každou jizvu, kterou ti způsobili, rozdrtím jejich vůli žít,“ zašeptal tiše k bezvědomé křehké vlčici na své posteli. Když je Ralphine, vlčice nízkého postavení, veřejně zahanbena a odmítnuta beta smečky Koslov, ví, že život pro ni bude těžký; zvláště když ji odsoudí ke stu ranám bičem na náměstí smečky za „neúctu k němu“, protože neplakala, když ji odmítl. Nebojuje s ním a přijímá svůj trest. Čeká na soumrak, aby se vplížila zpět domů, protože nechce dělat starosti svým rodičům. Naštěstí nejsou doma. Tato úleva se však mění ve strach a bolest, když v dálce slyší jásot s jmény jejích rodičů. Ze všech věcí, které očekává, když se dostane k jásajícímu davu, obvinění jejích rodičů z nedávného útoku na smrtící lykanské království rozhodně ne. Bezradně tiše sleduje se slzavýma a rozmazanýma očima, jak jsou její rodiče upáleni na hranici v přítomnosti lykanského vyslance, jako by se tím měly posílit vztahy s lykany, a ono to funguje. Ralphine, neschopna zůstat v Koslově, té noci uteče ze své smečky. Bezmaterý lykanský král Miroslav Ibrahimovič je známý jako nejkrutější ze všech tvorů, kteří kdy v říši existovali. Ale když se v noci vydá na improvizovaný lov a narazí na bezvědomou tuláckou vlčici s tolika čerstvými ranami, jeho první emocí je vztek nad tím, co vidí. Jeho lykanští válečníci se pokoušejí pohnout s tělem, ale on je rozzlobeně a majetnicky zastaví, varování je tak jasné v jeho hlase. „Dotkni se mé královny a sleduj, jak tě upaluji zaživa.“ Zlomená dívka je pomsta chtivá družka lykanského krále. Co se stane, když ji bude chtít beta smečky Koslov zpět? Dovolí to král Miroslav? Nechá král jen tak být všechno, co se stalo jeho erasthai, kvůli míru, nebo si vlci právě udělali nepřítele z nejtemnějšího krále, který kdy žil, když se temný král dozví o všem, co se jí stalo?
