Kharys Claveová se probudila s výkřikem, dech jí vycházel v krátkých, zběsilých výdeších, jak jí ruka vystřelila ke krku, ale stáhla se zpět, vlhká od vlastního potu.

Nebyla vidět žádná krev, jak očekávala, a její zrychlené dýchání se zpomalilo, jak jí došlo, že to byl jen sen... další noční můra.

Noční můry... trápily Kharys každou noc od dětství, už si na ně zvykla.

Kharys se rozhlédla po pokoji a pohled jí spočinul na budíku u postele, který ukazoval něco po čtvrté hodině ranní, a tiše si povzdychla.

Kharys se s námahou snažila zahnat zbytky hrůzy z noční můry, vstala z postele a cítila se otupělá jako vždycky.

Nebyl jí známější pocit než otupělost, i když by se to správně mělo lišit, protože dnes jí bude osmnáct... ale přesto se nic nezměnilo.

Kharys zamířila do koupelny, rychle se umyla a pak na sebe hodila černou koženou bojovou kombinézu s velkou černou kapucí.

Potom Kharys popadla svou černou masku, masku, kterou si vždycky nosila na obličeji, aby zakryla jizvy.

Za pár minut byla Kharys v kuchyni a mixovala si smoothie.

Vytáhla z komory lahvičku s vlčím morem a vysypala její obsah do smoothie.

Z poháru se ozval syčivý zvuk, ale Kharys tomu nevěnovala pozornost, přiložila si pohár k ústům a obsah vypila.

Zatímco vlčí mor byl pro ostatní vlčí měniče smrtelný jed, pro Kharys by to jen posílilo její imunitu... Kharys nebyla jako ostatní, chápete, byla jiná.

I když dnes měla Kharys osmnácté narozeniny, její plány na den zůstaly nezměněny, byla to každodenní rutina.

Každý den jí byla poslána mise, která obsahovala podrobný popis a místo pobytu nenapravitelného zloducha, a když dorazil soubor ke Kharys Claveové, znamenalo to jen jedno... rozkaz k zabití.

Kharys se narodila jako Zabiják, přirozeně zkonstruovaná jako zabijácký stroj, jenže to nebyla věda... byl to její dar udělený bohyní Měsíce, za boží milosti.

Posvátný Lykanský Řád ji naverboval už v dětství. Být přirozenou popravčí v světě plném nenapravitelných, Kharysiny schopnosti byly vzácné a užitečné a ona byla ochotná je používat.

Kharys odložila pohár a v mžiku se řítila lesem směrem k hranici smečky.

____________________

Kharysiny drápy se zaryly do masa kňučícího zloducha, zatímco na něj zírala prázdným pohledem, věděla, že její cíl hledá milost, ale u ní ji nenajde.

Posvátný Řád vydal rozkaz k zabití, a tak smrt to byla.

Kharys zabořila ruku ještě hlouběji do jeho krku, drápy se trhaly, když vytrhla ruku ven a vytáhla zloduchovu hrdelní žílu.

Byl mrtvý, než stačil vydat další zvuk, oči se mu obrátily v sloup, když Kharys odhodila jeho tělo stranou, bez pocitu lítosti.

Dala mu lehkou smrt, už to bylo víc, než si zasloužil.

Kharys pocítila tahavý pocit v mysli a snížila svůj myšlenkový blok.

"Kharys, hlásit se v domě smečky, alfa Regan svolává schůzi." Hlas Nigela, bety smečky Rudého půlměsíce, zazněl v Kharys' mysli.

Jako gama a třetí velitelka smečky Rudého půlměsíce bylo Kharysino místo být přítomna při každém rozhodování ve smečce Rudého půlměsíce.

Hodila nezúčastněný pohled na tělo zloducha s vědomím, že Řád se o něj postará, a po otření krve z rukou se rozběhla zpět k domu smečky.

Netrvalo Kharys příliš dlouho, než dorazila, zloduch číhal kolem hranic smečky Rudého půlměsíce, a tak byl poblíž, a to byl přesně důvod, proč Posvátný Řád poslal Kharys.

Kharys vrazila do domu smečky, pohled upřený přímo před sebe, jak se vlci smečky, kteří ji potkali, spěšně uhýbali stranou a klaněli hlavy, dokud nepřešla.

Brzy se jí naskytl pohled na kancelář alfy Regana a Kharys jednou ze slušnosti zaklepala, než vrazila dovnitř, kde už byli všichni vysocí vlci smečky Rudého půlměsíce.

Kolem stolu seděli alfa Regan, beta Nigel, delta Theo, hlavní válečník Orion a Caspian, syn alfy Regana a budoucí alfa Rudého půlměsíce.

"Kharys." Alfa Regan uznal a Kharys kývla na pozdrav.

Málokdo by si mohl dovolit dělat pouhá gesta alfě Rudého půlměsíce a nenabídnout slyšitelné pozdravy, ale ona byla výjimkou.

Všichni věděli, že Kharys nemůže vydat slyšitelný pozdrav, i kdyby chtěla, důvod byl jednoduchý, Kharys Claveová byla němá... nemohla mluvit.

Mezi věcmi, které jí zloduchové vzali, bylo vytržení jazyka a zanechání neschopnosti mluvit po zbytek života jen jednou z nejmenších.

Kharys zamířila ke svému místu u stolu, hned za betou, posadila se a schůze začala.

Smečka Měsíčního tesáku už měsíce narušovala území Rudého půlměsíce a alfa Regan se rozhodl, že nejlepší postup je hledat spojenectví u smečky Krvavého vytí.

Alfa Krvavého vytí měl dorazit za týden, aby projednal spojenectví, a alfa Regan chtěl vědět, co si o tom myslí jeho podřízení.

Samozřejmě, každý měl své obavy, ale zdálo se, že většina spojenectví podporuje... ale Kharys ne.

"Smečka Krvavého vytí... nejděsivější a nejdivočejší smečka, jaká kdy byla známa, spojenectví s nimi je nebezpečný podnik, alfo." Kharys vyjádřila svůj názor prostřednictvím myšlenkového spojení, které bylo jejím jediným prostředkem komunikace.

"Vskutku. Ale bylo by to pro nás vítězství, kdybychom mohli smečku Měsíčního tesáku přimět ustoupit bez války."

"Zastrašování nám umožňuje vyhrát bez krveprolití. Vím, že upřednostňuješ bitvy, Kharys, ale možná bychom se tentokrát mohli vydat jinou cestou." Beta Nigel argumentoval v souladu s alfou Reganem.

"Prostě nevěřím, že potřebujeme externí pomoc k zvládnutí Měsíčního tesáku. Naše smečky jsou stejně velké, proč se jim musíme vyhýbat? Pokud chtějí válku, ať přijdou!" prohlásila Kharys pevně.

"Gamo Kharys, jen se nad tím na chvíli zamysli. Získání smečky Krvavého vytí jako spojence nám pomůže nejen teď, ale i z dlouhodobého hlediska." Uvedl hlavní válečník Orion.

Kharys se mírně zamračila, ale viděla moudrost v jejich argumentech, všichni chtěli jít bezpečnou cestou, zdálo se, že ona je jediná, která nepovažuje smečku Krvavého vytí za bezpečnou možnost.

"Pokud si alfa přeje spojenectví, přirozeně se proti tobě nepostavím, ale pokud bude Krvavé vytí hledat něco na oplátku, co se dá dělat pak?" zeptala se Kharys prostřednictvím myšlenkového spojení.

V síni zavládlo ticho, protože všichni věděli, že Kharysina slova jsou možná, smečka Krvavého vytí si nevydobyla svou obávanou pověst tím, že by hrála pěkně a byla nápomocná.

Pokud by porušili své slovo nebo zradili Rudý půlměsíc, Kharys věděla, že její smečka by byla v těžké situaci, a všichni ostatní to věděli také.

Kharys nikdy nevěřila ve spoléhání se na ostatní, ani nikdy nevložila svou důvěru do cizinců, zejména do smečky tak nechvalně známé jako Krvavé vytí.

"Pokud je to něco, co můžeme dát, dáme to. Pokud je to mimo náš dosah, spojenectví nebude trvat. Nenechám Krvavé vytí, aby nás zastrašovalo, Kharys, buď si jistá." Ujistil alfa Regan a Kharys kývla.

"Velmi dobře, počkáme si, jaké změny jejich příchod přinese. Do příštího týdne." Pomyslela si Kharys do myšlenkového spojení.

Alfa Regan dal rozkaz k ukončení schůze a Kharys se zvedla na nohy a zamířila ven.